Devátý den

Mějme oči upřeny na Ježíše: od něho naše víra pochází a on ji vede k dokonalosti. Místo radosti, která se mu nabízela, vzal na sebe kříž a nic nedbal na urážky; nyní sedí po pravé straně Božího trůnu. (Žid 12,2)

Bůh mě drží za ruku a vede mě krajinou slz, válek, soužení a bídy, krajinou světců i hříšníků. Přivádí mě ke kříži, v jediném pohledu mi vše ukazuje a říká: „Toto všechno mi náleží, nepohrdej tím. Miluj celé mé tvorstvo.“ Jak velikou radost člověku působí vědomí, že jej Bůh miluje, že se smí počítat k zástupu jeho přátel a že Boha může krok za krokem následovat do Jeruzaléma s pohledem upřeným na jeho tvář!

Mohu ti říci jen tolik, že s Mariinou pomocí můžeme doufat. Jak sladce se čeká tomu, kdo doufá! Jak sladce se čeká se zavřenýma očima a srdcem otevřeným! Jak sladce se čeká, když člověk myslí na Boha a ukrývá se pod Mariin plášť! Ano, můj milovaný bratře, „svou naději jsem vložil pouze do Boha,“ a touto nadějí je Maria.

Modlitba

Všemohoucí Bože,

jenž pokorné povyšuješ a povýšené ponižuješ,

pro slávu tvého svatého jména tě prosíme:

oslav památku svatého Rafaela,

který tě velebil svým životem i smrtí,

a na jeho přímluvu nám uděl milost,

o kterou tě prosíme.

Neboť ty se svým Synem

a Duchem Svatým žiješ a kraluješ

po všechny věky věků. Amen.

Otče náš, Zdrávas, Maria, Sláva Otci,

Věřím v Boha a Zdrávas, Královno.

Vydala Matice cyrilometodějská s. r. o., Olomouc. Možno objednat na: www.maticecm.cz.