Dnes Ignác objeví, jak je to s následováním Krista. V Loyole byl přesvědčen, že v napodobování, imitování Krista a svatých spočívá život křesťana. Být jako světci, napodobovat Ježíše. Teď poznal, že každý člověk má své vlastní, specifické povolání.

Zahajení: Ve jménu Otce i Syna …

Životopis - 5. část

První období v Manrese bylo bouřlivé. V Loyole si zvykl zapisovat, co se děje v jeho duši. Když teď znovu přečetl své poznámky, uvědomil si, jaký význam mají změny stavů v jeho duši. Jejich prostřednictvím mu Bůh ukazuje svou vůli. Jeho odpor k hlubokému a upřímnému obrácení se někdy zahaloval do zdání dobrých úmyslů. Při jiných příležitostech mu jeho posty a skutky pokání v modlitbě spíše překážely, než aby mu pomáhaly.

Aniž by to věděl, Iňigo prožíval „Duchovní cvičení". Prostřednictvím modlitby a rozjímání nad evangelii se nadchl pro Ježíšovu osobu, začal si osvojovat jeho postoje a utvářet celý svůj život podle života Kristova. Zkušenost oněch dní pečlivě zachycovaná na papír se stane základem „Duchovních cvičení", jedné z knih, které církev nejvíce ovlivnily. Upraví některé body, něco přidá a něco vyškrtne, ale ignaciánská metoda hledání Boží vůle spolu s důrazem na osobu Je­žíše je v těchto jeho poznám­kách už obsažena.

V Manrese, jak vyznává sám Iňigo, s ním Bůh zachá­zel jako učitel s žákem; vyu­čoval ho v tom, jak chce, aby mu sloužil. Jednoho dne, když kráčel po břehu řeky Cardoner, dostalo se mu velkého osvícení. Všechno mu náhle připadalo nové a jiné. Jako by věci spatřil poprvé.

Napodobovat, imitovat. V Loyole byl přesvědčen, že v tom spočívá život křesťana. Být jako světci, napodobovat Ježíše. Teď poznal, že každý člověk má své vlastní, specifické povolání. A že Bůh se nám dává poznat různými způsoby. Křesťan musí poznat a uskutečnit zvláštní poslání, které mu Bůh uložil. Jaké je to jeho? Iňigo se stále domníval, že jet do Jeruzaléma. Už ne proto, aby vykonal hrdinský skutek, ale proto, že je to Ježíšova země. Žije-li v chudobě a svobodě od světských starostí, už ne kvůli pokání, ale zkrátka proto, že takto žil Kristus. A začíná pomáhat chudým, starat se o nemocné a potřebné a koná dobro pro jejich duše, protože i Ježíš uzdravoval, kázal a osvobodil nás od našich hříchů.

Poutník se tedy odevzdává Bohu a je hotov sledovat jeho vnuknutí v každé chvíli. Neví, kam ho dovednou. Ale než bude vědět, co od něho bude dále žádat, půjde do Jeruzaléma. Sní o tom, že tam zemře jako Kristus, když bude hlásat evangelium pohanům.

VManrese zůstal asi rok. Ujali se ho v několika domech a nějaký čas strávil v dominikánském klášteře. Také se uchyloval k modlitbě a pokání do jedné nedaleké jeskyně. Dnes tam stojí jezuitský kostel. Ještě důležitější je, že začal prostřednictvím
rozhovorů duchovně pomáhat těm, kdo byli ochotni mu naslouchat.

VBarceloně se nalodil na loď do Itálie. Povedlo se mu jet bez peněz, ale loďmistr po něm chtěl, aby si vzal zásoby potravin. Iňigovi to činilo jisté potíže, raději by se zcela svěřil do rukou Božích.

Jeden zpovědník mu navrhl řešení. Ať si potraviny vezme, když si je vyžebrá.

V březnu 1523 rok poté, co sám a bez prostředků opustil rodný dům, se vydává na moře. Nikdo v tom zchátralém a ubohém poutníkovi nevidí elegantního, vyoblékaného člena z rodu Loyolů.

Litanie:

Modlitba novény:

Bože, zapal naše srdce Duchem své lásky, abychom vždy smýšleli a jednali tak, jak se ti líbí, a upřímně tě milovali ve svých bratřích.

Shlédni na nás, nebeský Otče, když s úctou vzýváme nejsvětější jméno tvého Syna, ohlašující naši spásu, a naplň nás už nyní radostí z toho, co pro nás připravuješ v nebi. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána. Amen.

Oroduj za nás, svatý otče Ignáci,

aby nám Kristus dal účast na svých zaslíbeních.

Modleme se:

Bože, tys založil prostřednictvím svatého Ignáce Tovaryšstvo Ježíšovo. Prosíme tě, zahrň je duchovními i pozemskými dary: ať je s tebou spjato bezúhonností a láskou, ať poznává, co se líbí tvé velebnosti, a ať to také věrně plní. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.

zpracoval josef Stuchlý, SJ